„Obyčejní lidé dělají neobyčejné věci a věnují čas druhým.“
Tento citát vystihuje naši klientku (88) Irenu, která žije již 15 let v DPS v Praze. Jako paní učitelka byla vždy aktivní a to jí zůstalo i do důchodu. Vedla Klub DPS. Organizovala pro důchodce řadu výletů. Pravidelně rok co rok jezdili parníkem po Vltavě, poznávali starobylou Prahu a její okolí, jezdili do Jižních Čech, navštěvovali park s rododendrony v Průhonicích, výjimkou nebyla návštěva kina. Akcí se zúčastňovali důchodci s různým postižením, s chodítky. Spolupracovala s cestovními kancelářemi. V roce 2017 dostala od primátorky hl. města Prahy vyznamenání za dobrovolnickou činnost, které jí předal Tomáš Töpfer.
Irena nezapomíná na své vzdělávání. Navštěvovala před 4 roky univerzitu 3. věku. Zajímá ji architektura. Studovala obor architektonické slohy. „Podlomila se mi kolena. Lektor při první hodině přerušil přednášku a vyzval mne, ať k němu přijdu. Přede všemi mi poděkoval za moji učitelskou práci. Díky mne dosáhl toho, kde je a co si vždy přál. Byl to můj bývalý žák.“
Večery jsou dlouhé. Irena si neustále udržuje bystrost tím, že vypisuje do sešitu ze všech možných časopisů, novin, knih poznatky, které ji zajímají. Její pýchou je v současné době knihovna v DPS, kde žije. Knihovnu má na starosti. Knihy jsou vzorně srovnané a roztříděny podle zaměření s popisky. Jinou aktivní činnost již neprovozuje. Chybí jí přátelé, a tak našla oporu v Andělu Strážném, kde je se službou velice spokojená. Má jistotu v pomoci a bezpečí. Ráda si povídá na „Povídavce“ o tom, co prožila. Všem, kdo pomoc potřebují, vzkazuje: „Vždy nejsou lidi ochotní pomoci, z Anděla je pomoc automatická.“
