Paní Kropíková je letitou klientkou Anděla Strážného, má krásnou a velkou rodinu, 3 děti – dceru Zdeničku, Hanku a syna Milana, 5 vnoučat a 4 pravnoučata. A ač se paní Božena těší životu v obklopení své rodiny, která ji pravidelně navštěvuje, žije sama a za naši službu je moc ráda.
S úsměvem na rtech vzpomíná, jak jednoho srpnového dne poznala svého budoucího manžela. Jela s kamarádkou stopem na pouťovou tancovačku do Klikova a tam u muziky za letní noci poznala muže, který se stal jejím životním partnerem na celých 45 let. A ač je to již několik let, co paní Božena svého muže pochovala, jsou tak trochu stále spolu. Má ho v urničce na zahradě za svým domem. Kdykoliv je jí smutno, vydá se tam. A i když poslední společné chvíle byly náročné a ovlivněné vážnou nemocí, vzpomíná paní Božena na svého muže s láskou a říká, jak šikovný, pracovitý a hodný člověk to byl.
Paní Božena velmi ráda vypráví i o dovolené u moře ve Španělsku, kde byla se svou vnučkou Kačenkou, když byla ještě malá. Dnes je to již dospělá žena, která pracuje jako zdravotní sestra a jak sama paní Božena říká: ,,Má dvě krásné holčičky a hodného manžela. Já mám vůbec velké štěstí, i mé dcery, celá má rodina, jsou hodní lidé“.
Ale i přes to, že má paní Božena velkou rodinu, která jí pomáhá, nastal den, který ji přiměl ke zřízení tísňové péče. Jednoho dne ráno šla do koupelny, zakopla o prážek a spadla. Nemohla vstát a neúspěšnou snahou se zvednout se tak vysílila, že pak už jen ležela a čekala, až někdo přijde. Upadla kolem půl sedmé ráno a čekala na pomoc do čtvrt na jednu odpoledne, téměř 6 hodin. Bylo štěstí, že k ní šla paní pošťačka, která ji našla. Doběhla k sousedce, která žije se svou dcerou a jejím manželem – sanitářem. Ten hned věděl, jak jí pomoci. ,,Byla jsem nahoře raz dva a naštěstí jsem se nezranila“, dodává s úsměvem paní Božena.
Paní Božena je stále velmi vitální a i když tu a tam něco zapomene a děti si ji dobírají, že když jde nakoupit, zapomene tři věci ze dvou, nás se při setkání pokoušela přesvědčit o opaku. Z patra nám vyjmenovala všechna jména svých spolužáků ze střední školy podle abecedy. Od Baštýře, Břízka a Benešové, přes Hánovou a Holou až k Zídkové a Zvánovcovi. Celých 32 jmen. Tato třída maturovala den 27. 6. 1963 a v loňském roce měla poslední školní sraz, po 60 letech. O tom, jestli to bylo setkání u muziky, jako tenkrát v Klikově, si necháme vyprávět na našem dalším setkání.
S paní Boženou jsme také ve spolupráci s Českou televizí natočili rozhovor o tísňové péči a o tom, jak jí a její rodině naše služba pomáhá. A jak to dopadlo? Na to už se podívejte v samotné reportáži ZDE.
—————————————
SOS tlačítka, poskytovaná sociálními službami, mohou významně přispět k bezpečí a pohodlí seniorů v domácím prostředí. Díky nim mají lidé rychlý a snadný přístup k pomoci, když ji potřebují. To vytváří klid a jistotu, která je pro ně tak důležitá.
Přemýšlíte-li o tom, jak pomoci svému blízkému k tomu, aby mohl zůstat i v seniorském věku žít ve svém domově, může být SOS tlačítko jedním z klíčových prvků řešení této situace.
Sledujte nás i na Instagramu pro další inspirace a obsah podobného typu!
