Sedíme v krásné secesní vile s věžičkou.“Má svého ducha.“ Je březen, zima se nechce rozloučit. Za okny poletuje sníh a my si povídáme s naším klientem Jaroslavem.
Pan Jaroslav (74) celý život žije v Raspenavě. V sedmi letech prodělal dětskou obrnu. Díky své houževnatosti začal chodit o hůlce až 20 km. Jeho handicap se zhoršil po pádu na vozíku, kdy si zlomil nohu. V současné době je převážně upoután na vozíku, krátké vzdálenosti ujde o berlích, i když jeho prsty jsou trvale zkroucené.
Život pana Jaroslava je důkazem velké odvahy, vůle a vytrvalosti. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Od roku 1967 učil v Základních školách nedaleko Raspenavy. Jako pedagog ukončil svoji činnost po 25 letech. Následně, se stal historikem v Muzeu ve Frýdlantu v Čechách. Znalosti německého jazyku zde využil i jako průvodce, prodával vstupenky, věnoval se historickým pracím.
Jaroslav ve svých 24 letech „propadl“ myslivosti. Své zkušenosti v oblasti myslivosti předává dětem v kroužku „Zálesák“, který vede do dnes. Nechal zřídit krmelce, kde je zvěř a kam dojede autem. V této době krmení stále zajišťuje, vydává ho dětem z kroužku, které ho do lesa odnesou. Na konci února v roce 2000 o tomto kroužku natočila dokument Ústecká televize.
Pan Jaroslav je zastupitelem města Raspenava, kronikář města, předsedou kontrolního výboru, členem myslivecké skupiny honebního společenství, členem kulturní komise okresního mysliveckého spolku Liberec. Kromě schůzí provádí kontroly hospodaření města, lesního hospodářství, investic do oprav domů v majetku města a spoustu dalšího.
„Anděla-krabičku mám kvůli pádům. Doporučila mi ji dcera, která pracuje jako pečovatelka v DPS. Mám špatnou zkušenost s pádem, kdy mi podjel vozík a upadl jsem. Zlomil jsem si nos a na obličeji mi museli zašít tržnou ránu. Jsem vděčný děvčatům z Anděla Strážného. Sehnaly mi odvoz do zdravotního zařízení ve Frýdlantu v Čechách“
„Stáří je výsada, ne nemoc.“
